close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Po probírce

23. července 2007 v 22:26 | Josef Šplíchal (Rozhovory) |  poezie života
/o tom, jak sestřička začala
brát vážně zimní chlad/


"S tátou jsme vláčeli soušky
z márnice lesa.

Povídal mi:
- nemusíš je litovat,
tyto stromy zemřely stářím
a žádná pila jim neublíží -

/A když léto
bylo proťato světlomety vloček,
začaly v lidských kamnech
kremace borovic a smrků./

Už to chápu.

Jestliže zemře člověk,
nosí lidé nejčernější šaty.
Jestliže umírá strom,
obléká si krajina
chlad na rukávy."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ondřej Ondřej | 24. července 2007 v 4:43 | Reagovat

Strom je chladný od mládí, sbírá všechen chlad země, aby nakonec mohl dát teplo. Kdyby lidé byli stromy, co by bylo s příslovím poctivého nepálí?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.