Jak by vám bylo, kdybyste potkali člověka natolik stejnýho jako vy, že byste si připadali jako před zrcadlem?
Nejde vůbec o vnější podobu pochopitelně, to byste museli být Luisa a Lotka....
Začalo to dost nenápadně, procházaea jsem se se Sazi po kempu ve kterým jsme přespávali na školním výletě..Hledaly jsme díru v plotě ;-)
Koutkem oka jsme zahlídly oheň, ale neviděly jsme kdo tam sedí, chtěly jsme ho minout...Najednou se ale ozval hlas naší spolužačky "Holky, poďte si k nám sednout!" Tak co bysme nešly, měla jsem dojem, že tam sedí s našima klukama... Kluci to sice byli, ale z nějaké severočeské průmyslovky... Sedly jsme si na úplně opačnou stranu, nechtělo se nám moc mluvit, ale oheň příjemně hřál.. Po chvíli vyšlo najevo, že jeden z nich je totálně opilej a ještě se tim chlubí a zbylý tři už se taky napili, jen to na nich neni tak vidět...
Postupem času se situace ohledně sezení změnila, postupně si kluci odsedli od našich holek k nám dvěma..ten opilej bohužel nejblíž, k Sazi, časem nás "vytlačil" z lavičky protože se pořád posunoval...
Nakonec jsem si kvůli kouři sedla k "Zrcadlu". To jsem ještě nevěděla že je... Nechtěla jsem mluvit s těma zbylýma třema, takže jsem se k ohni otočila zády a on si ke mě sednul bokem, povídali jsme si, ani už nevim o čem....Pak jsme šly se Sazi spát, ale sotva jsme došly do chatky bylo jasný že neusnem a že tam musíme zpátky...Tentokrát už tam byl sám a ještě tak hodinu jsme si všichni dohromady povídali... Pak mu volal spolužák, že ty opilí mu znehodnotili chatku a tak vlastně nemá kde spát....
Chtěl zůstat u ohně na lavičče, ale my měly v chatce tři nepotřebný peřiny...tak jsme ho ubytovaly u sebe, vyspal se na zemi a ráno zmizel (btw stršlivácky dlouho a rozvláčně vstával, nechtělo se mu z tepla :-D )
Kvečeru mi od něj začaly chodit smsky, chtěl "Alespoň jedno kolečko kolem kempu" Tak jsme se šli projít... Těch koleček jak už to bývá bylo nepočítaně...
Až doma jsem si uvědomila jak moc jsme si podobný a trochu mě to děsí a trochu víc mě právě to táhne blíž, jenže jak blíž, když jsme asi 200 km od sebe :-)
200 km určitě stojí za to, aby ses znovu podívala do zrcadla. :)